Lidé o ní říkají, že je vlásce nevěrná,
ona zatím potají,
jediného v mysli má.
Na toho, kdo kvitý vzal,
dnem i nocí čeká dál,
jásná,
bláhová Dajana.
Na toho, kdo kvitý vzal,
dnem i nocí čeká dál,
Dajana má v srdci žal,
žije marným vzpomínkám,
předstí ráry vedne smích,
pláče v nocí bezesmích, krásná,
bláhová Dajana.
Zastez k dosi,
způsobně vemte žal svůj nosí,
stále však
čeká dál.
Stalá je ulicí,
nezbaví se lásky pouk,
smíješ voní s kořicí,
smíješ nás za obejmou.
Když bude sama smít, nenalezne nikdy kvit,
krásná,
bláhová Dajana.
Srdce které zastez k dosi,
způsobně vemte žal svůj nosí,
stále však čeká dál.
Stalá je ulicí,
nezbaví se lásky pouk,
smíješ voní s kořicí,
smíješ nás za obejmou.
Když bude sama smít,
nenalezne nikdy kvit, krásná,
bláhová Dajana.
Krásná, bláhová Dajana.