Život je páseně, odraztučiná,
chvíli je krásnej,
chvíli je dřiná.
Život je páseně, odraztučiná, chvíli je krásnej,
chvíli je dřiná.
Jeden si řekl,
že by mohl bagetu prodat za pyroh,
sklenit svína za stakana a Porsche za sobou s parohama
a v srdci místo Eiffelovky chovat si drahou flašku vodka
v kabaretu hrát ruskou ruletu.
Řek,
že rád je party,
že už se mu ví na dobře nebýje
a tak s pohem v Milan a Francie,
teď mu dupí dvodku,
řádí hlas a obsuje,
a kazdačok na parketu tancuje
a přes všechny svý party je,
už nevejde se na fotku.
Život je pásení, jak odpuština,
chvíli je smutnej,
chvíli je psina,
s něnavněm číhá, tak jako mina,
než tě vystřelí,
jak Gagarina.
Jeden si řekl,
že by mohl vyměnit Brie za tvaroch,
Tour de France za ruská kola a Molina za gogola
a Viržinka za rudý máčka a taky Can Can za
kozáčka a paretu v kabaretu hrát ruskou ruletu.
Žežeráte partie,
že už se mu ví na dobře nebýje a tak s pohem v Milan a Francie,
teď mu dupí dvodku,
řádí hlas a obsuje,
a kazdačok na parketu tancuje a přes všechny svý party je,
už nevejde se na fotku.
Život je tvrdý, nezralý mango,
když rozpadne se je plýbos,
žít je však lehký, jako když tango,
písník je nese a ty si bos.
Jeden si řekl, kurva fix,
co na tom, že jsem obelix,
že i když jí mám jako z praku,
jsem si ráno zber žeraku,
co si jednou až pouším,
zamiloval domar v fushi a teď je jako fugetu v plným rozsvětu.
Je jedno jestli Marseille,
Moskva nebo Paríž,
když máš dobrý koktejl,
nezáleží kde paríž.
Je jedno jestli ječná,
Beluga či Staličná,
ať už šampáň nebo rose,
znamen smázel se v nose.
A kdo má srdce v nose,
tomu je přesně šumák,
že si chlastá,
co chce,
i když má rudej čumák.
Je jedno,
kde si žije,
ať říří a kde pije,
v srdcích nám stále pije,
žráák.
Tepla bíl!
Děkuji, nejmilejší přátelé!
Děkujeme!
Jdeme!