Sluncem vonící,
s hezkou postavou,
když jdeš ulicí,
chůzí lákavou,
krásou
nehranou
umíš uhranout.
Každý muž by byl s tebou rád chvíli sám,
a jen já tě znám,
jenom já tě znám,
dávno, dávno,
dávno tě znám,
s tebou snídám i usínám,
dávno, dávno,
lásko tě mám,
dávno,
dávno,
jen já tě znám.
Já znám tvoji tvář,
v přítmi záhadnou,
slova pod pouštář,
která nezvadnou,
znám tě,
ale zas,
přísnou
sních a mráz,
hodnou hádavou, hrub i líc, žádný klám,
takovou tě znám,
jenom já tě znám,
dávno, dávno,
dávno tě znám, s tebou snídám i usínám,
dávno, dávno,
lásko tě mám,
dávno,
dávno,
jen já tě znám.
Co mi zazlíváš,
jen ty říkat smíš,
nejvíc žárlivá,
nejlíp odpouštíš,
mou starost utišíš,
jsme si nejbližší,
jenom na jednou podivný pocit mám,
že tě málo znám,
ještě málo znám, málo, málo,
málo tě znám,
s tebou snídám i usínám,
dávno, dávno,
jen tebe mám,
dávno, dávno,
dávno tě znám.