�Věřím, že pokud je Bůh, tak na mě hledíA věřím, že co se má stát, to se nezměníObčas je můj život dar, občas propletíAle pořád jsem to já, který na své židli sedíNěkdy má ten život spát a někdy stojíNěkdy se odmítám bát, jinde se bojímMožná se nejhorší zdá jenom po nocíchA světlo je naděje v tmách, aspoň v mých očíchHledám jako lovec, peral smysl toho příběhuA možná, že to pochopím po závěrečném doběhuTřeba jde jen o to jedno, poučit se z průběhuMožná ta cesta je cílTa cesta je cíl a cíl je v tých cestáchA vše to ten splín se ztratí o hvězdáchTa cesta je cíl, tak zkus to tak brátMáš v duši pokojA i keď se na to nezdáVěřím, že pokud jsou dva, tak jsou si rovniA věřím, že pokud mám psát, nestačí slovníkObčas jdu životem tam, kde nemám chodníkAle pořád kráčím dál i přes můj prošlapaný botníkNěkdy chci být jenom sám a někdy se všemiNěkdy mám choď jenom spát, jinde spát nejdemeMožná bych měl všechno brát, že se moc nezměníAť udělám, co udělám, tak nedocílem proměnyA stejně někde v sobě nosím záblasky té jistotyŽe každý pohyb kamkoliv je známkou mojí hodnotyOdnávalou euforie po pocity prázdnotyMožná ta cesta je cílTa cesta je cíl a cíl je v tých cestáchA všetok ten splín se ztratí o hvězdáchTa cesta je cíl, tak zkus to tak brátMáš v duši pokoj, a i keď se na to nezdáVěřím, že pokud je Bůh, tak na mě hledíMožná ta cesta je cílA věřím, že co se má stát, to se nezměníMožná ta cesta je cílNěkdy má ten život spát a někdy stojíMožná ta cesta je cílNěkdy se odmítám pát, jinde se bojímTa cesta je cílA cíl je v tých cestáchA všetok ten splín se ztratí o hvězdáchTa cesta je cílTak zkus to tak brátMáš v duši pokoj, a i keď se na to nezdáTa cesta je cílA cíl je v tých cestáchA všetok ten splín se ztratí o hvězdáchTa cesta je cílTak zkus to tak brátMáš v duši pokoj, a i keď se na to nezdáTa cesta je cíl