Když ve mně nálada sílí, že všeho mám už vážně dost, městu se vytratím.
Hrebráky k prasknutí šílí, na mě jízda bez cíle platí.
Když se všech kolem vleče, pomalým tempem se šlápnu plyn zdvižené, ať se vítám, možná, že zastavím.
Dávám zbohem!
Dávám zbohem městu ve známém gestu, zblavím tí, že v ní mám svoji cestu, zdravím lidi, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Dávám zbohem městu ve známém gestu, zblavím tí, že v ní mám svoji cestu, zdravím lidi, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Nezůstat jen stát.
Horyzont záhy se vzdává, hudba prostor nabíjí, tempu mě pobízí.
Můj panelák naposled mává, betonový oceán mizí.
Když se všech...
Kolem vlečím, pomalým tempem, sešlápnu plyní, s dbreakene obce vítám, možná, že zastavím.
Dávám zbohem městu ve známém gestu, zblavím tí, že v ní mám svoji cestu, zdravím lidi, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Dávám zbohem městu ve známém gestu,
zblavím tí, že v ní mám svoji cestu, zdravím lidi, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Tí, že v ní mám svoji cestu, zdravím lidě, v kterých stejnou touhu vidím spát.
V ní mám jen klet a mám skvělý pocet.
V ní mám jen klet a mám skvělý pocet.
V ní mám jen klet a mám skvělý pocet.
V ní mám jen klet a mám skvělý pocet.
Dávám sbohem městu ve známém gestu, zblavím tí, že v ní mám svoji cestu,
zdravím lidě, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Dávám sbohem městu ve známém gestu, zblavím tí, že v ní mám svoji cestu,
zblavím lidě, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Dávám sbohem městu ve známém gestu, kam mě vede cesta, jen dál.
Zblavím lidě, v kterých stejnou touhu vidím spát.
Nechci zastavit, nechci zastavit, dávám sbohem městu ve známém gestu,
horem, pádem z města hledat.
Zblavím lidě, v kterých stejnou touhu vidím spát.