Čas dál si běží svůj maratón,
někdy se cítím starší než Leon.
Kolik už let se jenom věčně ptám,
a stále vím tak málo.
A jindy se cítím jako omládlý,
jako ten kluk před školním zábradlým,
co tehdy snil o prvním líbání
a o svých prvních džínách.
Ten kluk toužil výš a měl velký cíl,
zpíval i žil plně a ze všech sil,
snad mi z něj kousek ještě ve mně zbyl.
Ten hezký čas se mi vrátí,
být stále mlád,
to bych si přál,
být stále mlád.
Vzepřít se jednou pro vždy kalendáři,
jen mládí nikdy stáří.
Být stále mlád, zkouším to dál, být stále mlád.
I přes ty známky času ve své tváři,
být stále mlád.
Jak život šel, prošel jsem spoustu cest,
už umím zodpovědět kde jaký pest.
A vím,
že život není jenom černá a bílá,
žije mnoha barvá.
Co ale jen já jich ještě nevychutnal,
co všechno si slíbil a pak nevykonal.
Co mám i štěsnu a proto ženu se dál,
za nesplněnou touhou.
Být stále mlád, to bych si přál, být stále mlád.
Vzepřít se jednou pro vždy kalendáři,
jen mládí nikdy stáří.
Být stále mlád, zkouším to dál, být stále mlád.
I přes ty známky času ve své tváři,
být stále mlád.
Vzepřít se jednou pro vždy kalendáři,
jen mládí nikdy stáří.
Být stále mlád, zkouším to dál, být stále mlád.
I přes ty známky času ve své tváři,
být stále mlád.
I přes ty známky času ve své tváři,
být
stále mlád.