Pro všechny statečný ženský,
pro ženy s dětmi i bez,
pro chlapi, co prázdno snídaj,
se v nálevnách narodil džez.
V
mrze se zmutňou stín,
sobka mluví ze spaní,
posádka večeří splín,
povětří milostný vzdychání.
Postavy opouštěj strámky,
stíhají svoje čtenáře,
v zrcařlech střítají šrámy,
než se pak projedou na káře.
Měděná valcha a banjo,
posedlo sněha i slást,
to je má práce, mí jdou věny,
to je mý bluz, i v něm je má vlast.
04:02
03:37
04:20
02:10
