Jen nefer zgeral tem v noci bez svítání
Jedno rože cvětkem je jejich tajný chraní
Černá čarodějka s vlkem si užívá
Kůzla jej touho v
tajnosti skrývá
V bouzi šel stín,
bílý meč měl,
proklínal svět, co v něm obětlel
Na cestách krve,
v temnotě bran,
geralt zryví je vlk navždy sám!
O běž,
běž vlků bílý, tvé stopy chladnou,
tvé rány stichly,
za lásku,
za krev,
za každý klam,
zbýváme píseň,
co přetrvá nám!
Zbýváme píseň, co přetrvá nám!
Zbýváme píseň, co přetrvá nám!
V srdci hořel milfgárdský chlad,
sera mu bloudí v čase snad,
divoký ho nechtěl zvázat v klam,
on proti stínům se postavil sám!
Divoký ho nechtěl zvázat v klam,
on proti stínům se postavil sám!
Sýry dívka osudu v plamenech zrozená,
v bílém plášti kráčí,
síla v ní vrozená,
zblesky v očích smrtí,
není cizí,
vlčí krev v žilách,
co v temnotě mizí!
Běž, běž, vlku bílý,
tvé stopy chladnou, tvé rány stichly,
za lásku,
za krev,
za každý klam,
zbýváme píseň,
co přetrvá nám!
Co přetrvá nám!
Kámen v hrudi,
smích, co z ní vdál,
dáblova smlouva, věčný žára žal,
pán srcadlový hltá náš stín,
čas selá mě,
svět už zní!
V venecích vůně,
tusaňský den,
upíří princ hledí do vlastních stínů,
jen detlav krvácí,
vlásky pokušení,
v krajině snů vládne iluze a zmatení!
Jen neferá černá hvězda v noci svítí,
círy osudová síla, co hory trtí,
vlk z hry je stín, v divokém lese,
jejich pouto v srdcích
nikdy nezhasnese!
Páš, víno horšké,
srd a láska, jsou sestry křehké,
Bílým vlku,
tvůj příběh já znám,
v stínech a slunci,
přebýváš sám!
Jsem!
Jsem!