Když jsem šel tuhle kránu, potkal jsem bílou vránu.Odkud pak šla to výbuch, možná taky z plánu.Tak jdeme dvou, mourovat tou tmou,s tou bílou vránou na leto.Když jsem šel tuhle kránu, potkal jsem bílou vránu.Odkud pak šla to výbuch, možná taky z plánu.Tak jdeme dvou, mourovat tou tmou,s tou bílou vránou na leto.Povídám důležitě, mé milé ptačí dítě,jak to, že noc, děsná noc, vůbec neděsí tě.Proč bílý den nelátá tě ven,proč pod mě šlapeš černou zem.Až když se skryl stí za světlo dení,já potopil, že to pro mílení.Dal jsem té ráně zlatku, na vruchu či na památku,může jí případně dát jiné ráně k svátku.Teď hlavou mou úvahy táhnou,jak na tom rány špatně jsou.Až když se skryl stí za světlo dení,já potopil, že to pro mílení.Dal jsem té ráně zlatku, na vruchu či na památku,může jí případně dát jiné ráně k svátku.Teď hlavou mou úvahy táhnou,jak na tom rány špatně jsou.Jak na tom rány špatně jsou.Jak na tom rány špatně jsou.