Až půlka života už bude za námi,
až pod zim promluvím,
citými barvami
pro všechny ty večery,
noci i svítání,
pro všechno, co bylo,
buď se mnou dál,
buď se mnou dál,
jak první sloka básně,
jak ticho v zahradě, když ptáci odletí,
buď se mnou dál,
jak jaro čarokrásné,
jak střípek ze zlata a první obětí.
Buď se mnou dál,
co příběh z lepších časů,
jako ten déšť, co padl se stol k nádraží,
buď jak ten déšť v ramenech tvých vlasů,
buď jak ten starý *** a okno zvitráží,
až vítr zvedne se vysoko nad námi
a pod zim odlétne,
jak barevný šál,
pro všechny ty barvy,
noci, svítání,
pro všechno, co bude,
buď se mnou dál,
buď se mnou dál.
