Stá se mi, že přišla doba mý milí,
kdy už je čas to zabalit.
Vždyť tolik věcí jsme si slíbili,
co ještě jsme si nedali.
Vím, že na světě je lidí sedm miliard
a my už jednou se v tom Davu našli.
S touhletou myšlenkou chci to zabalit
a dát na to mašly.
Jsme jak to pápěří na bodláku
rozvátí do velkejch dálek.
Chci vás mít blíž, aspoň na dálku,
když najdete pod stromkem dárek.
Vím,
že v roce je dní přes 360 a jen jeden,
kdy opět jsme spolu.
Ale sponě v duchu,
když všne pod jednou s třechou u jednoho stolu.
Jsme jak komety, co ač se v letu minuli.
Na věky změnili svý dráhy.
Ač jsme v dálce, tak nezačínáme od nuly.
Držíme si palce,
dál jsme si drahý.
Život náš plyně si dál v rytmu valčíku a někdy pádí v rytmu čači.
Spolu si užijme tuhletu muziku,
nehledě na boty,
který tlačí.
Vím,
že na světě je uší 14 miliard a jen málo z těch uší se slyší.
Snad až to on varhan od betlema začne hrát.
Zas budem si bližší.
Jsme jak komety, co ač se v letu minuli.
Na věky změnili svý dráhy.
Ač jsme v dálce, tak nezačínáme od nuly.
Držíme si palce,
dál jsme si drahý.
Zdá se mi, že přišla doba mý milí,
kdy už je čas to zabalit.
Roztančit hvězdy na jadřincích jablek a svíčky na skořápkách zapálit.
Vím,
že na světě je lidí sedm miliard a my už jednou se v komdavu potkali.
Tak na to myslete, až zas přijde čas.
Čas to rozbalit.
Jsme jak komety,
co ač se v letu minuli.
Na věky změnili svý dráhy.
Ač jsme v dálce, tak nezačínáme od nuly.
Držíme si palce,
dál jsme si drahý.