Doufám, že je to jen dočasná fáze
životní cesty mojí
Koukám přes příže u Apollináře
Přeji si ať jsem nejrychleji skoro do jídří
Zkoumám
svou neobjevenou, nepochopenou
Duši mou
Ani tvou, ani tvou, ani tu tvojí
Hledám cestu k ní
Stejně jako ty
Důvody proč to tak máme
Nejsou známe
Možná díky Bohu
Někdy je lehčí zít kámen
Až do výšky rámen
Hodit ho na jinou osobu
A dřetí
A dřetí
Vstávám brzy, ano a pláču
Na existenci svoji
Jsem sám,
ale mám tu cet proti hráču
Miluju tu vůni poboje Znírám
Na oblohu rád Přestal jsem si lhát
Jsem kandidát
Na stacionář
Chci zpátky šťastnou tvář Hledám cestu k ní
Důvody proč to tak máme Nejsou známe
Možná díky Bohu Někdy je lehčí zít kámen Až do výšky rámen
Hodit ho na jinou osobu Důvody proč to tak máme Nejsou známe
Možná díky Bohu Někdy je lehčí zít kámen
Až do výšky rámen Hodit ho na jinou osobu
Teď procházím Zvláštným obdobím Anibo to období Prochází hlavou
mojí Před větším se neskloním Ačkoliv bojovým Uměním v zásadě
nerozumím A tak a tak odrazím Tiše se odplazím Abych si našel
svou tajnou Skrýjíš tam budu jen já Nikdo nedovolá se mi Máma,
táta,
ségra Ani má kapela Důvody proč to tak máme
Nejsou známe
Možná díky Bohu
Někdy je lehčí zít kámen Až do výšky rámen
Hodit ho na jinou osobu
Ať vletí
Ať vletí
Ať vletí
Vím
Ať vletí