I don't need it
I don't need it
I don't need it
Hold up
O, který by mě vidět dolů, ale nečekali, že si jednou zvedním zpátky na nohy
Na nohy
I když tu nebudu za padesát let, tak mi věřím, že mi chudba nedá parohy
Parohy
Nemůžeš zastavit něco, co žije za stínem, na to nejsou žádný zákony
Zákony
Odtokřil jsem třínáct komnat ve svým životě, na mě už nečekají závory
Závory
Nezapomínám na to, odkud jsem a nikdy nezapomenu na svoje kořeny
Nikdy
Roky budujeme jméno, abysme měli betonový základní kameny
Kameny
A dokud jsem nepotkal svoji ženu, tak můj život byl roší v peklu jak batery
Batery
Oni budou s tebou bojovat do doby, dokud s tebe neodpadnou všechny zábrany
Zábrany
Možná pochopili všechno, ale neviděli v životě to, co já zažil na život
Na život
Přesto tě násmrt budou soudit, jako kdyby drželi v ruce to rovokladivo
Když jsme bojovali za to, co dávalo smysl, dneska bojujeme jenom za život
Nikdo dole, někdo nahoře, ale pozor nej, aby ti nedošlo žádný palivo
Možná, že jsem dneska jinde, ale věř mi, že můj život vždycky nebyl jenom vír
Kronikou, hudba, pro mě pocit, co v mým srdci hoří, žárem něco jako sír
Někdy slunce vyjde nad hlavou a někdy na vše prostě u nás chybí jenom síl
Ale nikdy nedostanou toho, komu v duši pořád ještě zbývá nějaká vír
Povstavit se čelem zrcadlu, odmítnout propaku, romzradu jako zábavu, to nedokáže každej pro mě pravidlo
Co neberu, jak záhadu v západu, ztrácím náladu, se dívat na to, co beru, jak v normálu
A proto nechci patřit mezi vás a nikdy nebudu, mám svý lidi, za který *** ruku do hloně, srdce pod kudlu
A my, že je to pro mě prostě víc, než tuhla zlata na půdu, na hlavě korunu
I chtěli by mě vidět dole, nečekali, že se jednou zvednu zpátky na dlej
I když tu nebudu za padesát let, nevím, vyhře mi hudba nedá paroli
Ale můžeš zastavit něco, co žije za stínem, na to nejsou žádný zákony
Od toho, že jsem třináctkou v nadlesným životě, na mě už nečekají závory
I don't need it, I don't need it, I don't need it, I don't need it