�Ani vody prout byť sílu má,nepřímě je s ním ryby plout.Ani sebe horší z dávnejch můr,nedonutí nás neusnout.Vím, že i stíny, co tíží nás,nás neumráčí.Vím, že jsme víc, než ve větru list,vír, co odnáší.Zvládneme rány přijímat,znít, když touhy spí.Zmát se hrou, když hřímáa okolo svět jen metry stříhá.Zvládneme rány přijímat,vás zabezvětří.Vstát, když ráno přijímá,řádkou mráz nešetří.Ani zbraně stráží na hradpách,nezastaví choť stolat zeď.Ani co je psáno ve hvězdách,nemusí se stát zrovna teď.Vím, že i sváry, co trápí nás,nás neovládnou.Vím, že jsme víc, než jen vlečnej vůz,jenž musí táhnout.Zvládneme rány přijímat,znít, když touhy spí.Zmát se hrou, když hřímáa okolo svět jen metry stříhá.Zvládneme rány přijímat,vám zabezpečím.Vstát, když ráno přijímá,řádkou mráz nešetří.Vím, že přes rány, co sráží nás,zvládneme dál žít.Vím, že jsme víc, než jen prázdnej brám,prout, co ho vláčí.Vím, že taky sílu mám.Vím, že taky sílu mám.Vím, že taky sílu mám.Vím, že taky sílu mám.Zvládnu rány přijímat,znít, když touhy spí.Zmát se hrom, když hřímá,a okolo svět jen metry stříhá.Zvládnu rány přijímat,vám zabezpečím.Vstát, když ráno přijímá,řádkou mráz nešetřím.Zvládnu rány přijímat,vám zabezpečím.