Vše co začíná jednou i končí
Ale náš strach je jenom písek v bouři
Sladká jak datlek, řehká jak pergamen
Vznití se touhla, co po ní zůstane
Vzpomínky, doteky, ztracený slova
Hledáme způsob, jak najít je znova
Pravda se zjevuje, když něco uvadá
Krása se zjevuje, když něco zraje
To prozření bolí, jak prozření herce
Co zjistil, že svý city jenom už hraje
Jsem tu s tebou,
i když sále dávno zhasly světla Jsem tu s tebou,
i když ústech ráno zbývá věta Že láska hřeje jenom,
dokud je stále živá Že nemá význam řešit dál,
či je to vina
Vše,
co začíná,
jednou i končí Ale náš strach je
jenom písek v bouři Jak rychle přišel,
tak zase potom rychle zmizí To pouto mezi námi zůstává dizí
Vše,
co začíná,
jednou i končí Ale náš strach je jenom písek v bouři Lásko,
tak věř mi,
že to spolu vše svládnem
Jak Albatros nad divokým oceánem
Často nemluvím o tom,
co srdce trápí,
ale čekám,
až bouře přejde
Čekám,
i když bych raději slavil,
někdy to prostě můj bože nejde
Všechny ty výčitky určuje tíhá v nás,
co v sobě léta máme
Nakonec je to jen volba,
jestli tím projdem,
nebo to raději vzdáme
Ty jsi má tajemná,
Indie,
nový svět,
co je v dáli
V sobě plamen máš, co umí hřát i všechno spálit
Větve skvání se pod sněhem,
i my občas padnem k zemi Hledej to lepší ve mně,
nech jim nejsem,
co ve mně není
Vše,
co začíná,
jenom i končí Ale náš strach je jenom
písek v bouři Jak rychle přišel,
tak zase potom rychle zmizí To pouto mezi námi zůstává dizí
Vše, co začíná, jenom i končí
Ale náš strach je jenom písek v bouři
Lásko, tak věř mi, že to spolu vše svládnem
Jak albatros nad dživokým oceánem
Oceánem
Vše, co začíná, jenom i končí
Hledej to lepší ve mně,
nech jim nejsem,
co ve mně není
Vše,
co začíná,
jenom i končí Ale náš strach je jenom písek v bouři
Jak rychle přišel,
tak zase potom rychle zmizí To pouto mezi námi zůstává dizí
Vše,
co začíná,
jenom i končí Ale náš strach je jenom písek v bouři
Lásko,
tak věř mi,
že to spolu vše svládnem Jak albatros nad dživokým oceánem