Mám 159 sledujících,
už jsou mi v patách,
že kaj, co udělám.
Je jich jak na nádraží cestujících,
to není málo,
když chceš být chvíli sám.
A každej z nich
už slyšel mojí píseň,
jo, podle čísel,
tak nejmín cedum král.
Cedum král.
Zastavím se jenom,
když můj kůň má žízem.
A začnu tuhle banger na kytaru hrát.
Na kytaru hrát.
Když se otočím,
abych se klouknul,
jestli mě pořád všichni sledujou.
Dva z nich už svojí cestu zdali,
dva z nich mou aktivitu zaregistrujou.
Dej mu péči, dej mu komentářů, danec,
a ten příběh algoritmus namnoží.
Až pod jeho kvotkou otiskneš svůj palec,
bávotka smeta navždy uloží.
Navždy uloží.
Navždy uloží.
Zbavit mám se zbývajících sledujících,
když nábojů mám jen tak na šest z nich.
Až pod jeho kvotkou otiskneš svůj palec,
bávotka smeta navždy uloží.
Až pod jeho kvotkou otiskneš svůj palec,
bávotka smeta navždy uloží.
Až pod jeho kvotkou otiskneš svůj palec,
bávotka smeta navždy uloží.
Až pod jeho kvotkou otiskneš svůj palec,
bávotka smeta navždy uloží.